Těhotenství po chemoterapii? Zamrazit vajíčka do zásoby je možné, ale velmi drahé

2. 3. 2011

Ještě nedávno lékaři neuměli zamrazit ženské pohlavní buňky a pak je po rozmražení úspěšně použít. Kryokonzervace (zamražení) vajíček je totiž výrazně náročnější než zamrazení spermií či embryí. Již ale nějakou dobu si s tím čeští specialisté poradí. Ovšem obrátí-li se na ně samotná žena před chemoterapií s přáním uchovat si své pohlavní buňky, musí očekávat velmi vysoké náklady. Muži jsou na tom v těchto případech výrazně lépe. O podrobnostech hovoří vedoucí embryoložka Centra reprodukční medicíny Gest, Lucie Zetová.

Problém podle Zetové ani tak nespočívá v přílišné finanční náročnosti kryokonzervace vajíček. Pacientku vyjde zamražení a skladování na cca 10 tisíc korun. Spíš jde o to uhradit celý proces získání vajíček. „Uvědomme si, že získat sperma je velmi jednoduché a nevyžadující žádnou lékařskou intervenci. Naproti tomu k zisku vajíček je třeba podstoupit nákladnou hormonální léčbu a odběr vajíček v anestézii. A kdo léčbu bude hradit, když pojišťovna s touto možností vůbec nepočítá?“ Poukazuje Zetová na české zákony, podle nichž je vyžadována pro léčbu metodami asistované reprodukce přítomnost partnera.

Řešení pro stovky mladých žen?

V České republice ročně onemocní stovky mladých bezdětných žen různým druhem zhoubného onemocnění. I když se jim s pomocí lékařů stále častěji daří nad rakovinou zvítězit, jedním z následků může být poškození vaječníků a následná neplodnost. Pokud se tyto dívky či ženy nechtějí do budoucnosti vzdát možnosti mít vlastní dítě, je v současnosti jedinou finančně dostupnou možností podstoupit léčbu jako pár. Tedy nechat si v rámci IVF programu odebrat vajíčka, oplodnit je partnerovými spermiemi a vzniklá embrya zmrazit.

Ale co když se například jedná o dívku či ženu, která nemá životního partnera? „Když by například pacientka napsala prosebný dopis na pojišťovnu, doložila lékařské zprávy, tak by možná dostala od pojišťovny povolení,“ spekuluje nad jedinou možností vedoucí embryoložka Gestu s tím, že v ostatních případech by si musela celou léčbu zaplatit. A její cena se pohybuje v řádu mnoha desítek tisíc.

Etické problémy

Zetová poukazuje také na to, že zamrazování vajíček či spermií namísto embryí řeší i mnohé etické problémy spojené s asistovanou reprodukcí. „Požadavek mrazit vajíčka byl podepřen vedle přání pacientek v některých zemích i zákony, které v různé míře limitují možný počet mimo tělo vzniklých embryí. Vajíčko je geneticky, zjednodušeně řečeno, to samé jako spermie. Není zde tedy takový etický tlak na omezení manipulací. Embryo, jako produkt splynutí spermie a vajíčka, je již genetické individuum. Požadavek na jeho ochranu je zákonitě mnohem větší,“ konstatuje embryoložka. Ovšem zde se kruh uzavírá, eticky je kryokonzervace vajíček sice přijatelnější, ovšem pro samotné ženy ji pojišťovny neuhradí a je tedy velmi drahá.

Více k mražení vajíček

Čeští specialisté v oboru asistované reprodukce se zamrazováním vajíček zabývají již řadu let, hmatatelné úspěchy se dostavují ale až v poslední době. Je to zajímavé, protože mrazit a uchovávat spermie se daří již několik desítek let. Také kryokonzervační program embryí je nedílnou součástí metodik asistované reprodukce již zhruba 20 let.

Kryokonzervace je velmi náročný proces, kdy v každé jednotlivé buňce zárodku musí být část vody nahrazena látkou – kryoprotektivem, které jednoduše řečeno, nemrzne do krystalů. Při rozmrazování jde pak o proces opačný, kryoprotektivum je opět nahrazeno vodou. Embrya a zárodečné buňky se uchovávají v tekutém dusíku (-196°C), kdy všechny metabolické procesy jsou utlumeny téměř k nule. Vzorky se tedy nacházejí v "bezčasí". Proto ani nestárnou a lze je použít i po mnoha letech.

V čem se liší proces kryokonzervace ženských pohlavních buněk? „Byť se to na první pohled nezdá, vajíčko je biochemicky a samozřejmě i biologicky (geneticky) něco jiného než oplozené vajíčko, tedy jednobuněčné embryo. Ta odlišnost se mimo jiné projevuje právě v míře přežívání při mražení. Výzkumem se zjistilo, že zmíněné odlišnosti požadují i jiný přístup k mražení vajíček. Cestu představuje ultrarychlé mražení a speciální roztoky,“ popisuje Zetová.

Jak pomoci (nejen) onkologickým pacientkám?

Podle vedoucího lékaře Centra reprodukční medicíny Gest Jana Šulce by zřejmě musela být léčba závažně nemocných pacientek vyjmuta z oblasti reprodukční medicíny. „Musí vzniknout samostatný léčebný úkon, který by zahrnuly pojišťovny do svého sazebníku. Tím odpadne problém s legislativou, nepůjde přímo o asistovanou reprodukci a nebude tudíž nutný souhlas partnera. Dále může vše při léčbě probíhat podobně jako při IVF, tedy při mimotělním oplodnění. Pravděpodobně bude rozumné úhradu tohoto výkonu limitovat na jeden pokus za život, s možnou výjimkou při neúspěšném odběru,“ konstatuje vedoucí lékař.

Na problém jak pomoci samotným, vážně nemocným ženám, lze narazit i v řadě zemí v zahraničí. Zájem je i o zamrazení vajíček „do rezervy,“ tedy bez zdravotní indikace. „Pak by žena musela i nadále celý léčebný proces hradit. Bude-li ale platit výše uvedené, odpadne problém se souhlasem partnera,“ uzavírá Šulc.

O Centru reprodukční medicíny GEST

Centrum reprodukční medicíny GEST patří mezi renomovaná soukromá pracoviště v Praze. Pod jednou střechou je zde soustředěna IVF laboratoř, gynekologické ordinace i zákrokový sál. Pacienti se dočkají nejen špičkové lékařské péče, ale také citlivého, diskrétního a individuálního přístupu. Více na www.gest.cz.

Na FACEBOOK stránkách http://www.facebook.com/vsechnamiminka naleznete vedle novinek z oblasti reprodukční medicíny především odpočinkové fotografie, videa a odkazy.