Jdi na obsah Jdi na menu
 


LÉTO MARTINA ZOUNARA

ikona tiskárny Vytisknout

wpc_star_teak_zounar--1-.jpg

Martin Zounar tráví na své terase většinu času, kdy je doma. Svého někdejšího rozhodnutí pořídit si ke své novostavbě prostornou zastřešenou terasu tak dodnes ani trochu nelituje. Terasu považuje za ideální prostor pro hry se svou dcerkou i pro setkávání s přáteli.
„Je to v podstatě od května do konce září prostor, který neustále obýváme. Vybudovali jsme si posezení, máme tu televizi, naše malá tady blbne, máme tu třeba i pingpongový stůl. A i když prší, tak můžete posedět, dát si doutník. Je to příjemné.“
Původně měl však Martin u domu pouze miniaturní terasu ze dřeva u vstupu do zahrady. Rodině ale začala chybět klasická prostorná terasa s posezením. „Nejdříve jsem si myslel, že si terasou vlastně zaplníme zahradu, prostor, kde může být tráva. Pak jsem ale zjistil, že to může být v létě ideální místnost.“ Vznikla tak dřevěná terasa, kterou Martin využíval přibližně dva roky.
Jenže pak se začaly objevovat první problémy. Terasa zešedla, popraskala. Dřevo tak přestalo vyhovovat a Martin přemýšlel, kterým materiálem ho nahradit. Od dřeva jej odrazoval dokonce i truhlář, který terasu budoval: „Říkal mi – Martine, můžu ti tam dát dub, buk, teak, fík, já nevím co, ale bude to za chvilku stejné. A víš, jak to skončí? Že vezmeš hnědý luxol a za tři roky ho natřeš na hnědo. Navíc taková vyschlá, dubová fošna, to se nedoplatíš. No a náhodou jsem v té době objevil materiál WPC, ze kterého mám terasu dnes.“  O výhodách tohoto moderního materiálu ho přesvědčil jeho soused, který si tuto terasu sám pořídil. Dnes, po několika letech užívání terasy z WPC může Martin prohlásit, že je navýsost spokojen. „Zjistil jsem, že je tady věc, která vypadá dobře, lehce se udržuje, je absolutně funkční, nekroutí se, nesesychá, drží tvar, barvy a je to, jak se říká, navěky.“
Jak sám přiznává, tráví tu s rodinou většinu času – je to takový malý „obývák“. „My jsme třeba včera všichni koukali na televizi venku, na hokej, malá tam spala pod dečkou.“
Terasa se v rodině natolik osvědčila, že se letos (po pěti letech) Martin rozhodl i pro zbudování bazénu s malou terasou v druhé části zahrady. Jeho volba byla tentokrát jasná a rychlá. Pro okolí bazénu si Martin vybral stejná WPC prkna s přirozeným tmavě hnědým odstínem PALISANDER, jako mají na velké terase. WPC prkna jsou protiskluzová, nemají třísky a odolají slunci i chlóru z bazénu. „Kromě všech výhod, které dřevoplast má, bylo pro mě důležité, že jsem si mohl pořídit terasu od českého výrobce. Rád podporuji české značky.“
O GRILOVÁNÍ NA TERASE
Podobně jako většina Čechů i Martin zde nejraději griluje s přáteli: „Myslím, že zahrada je od toho, aby se využívala tímto způsobem, takže oslavy máme rádi. Nejsme vyloženě lidi, kteří by každý den seděli – to ani nejde, ale fakt je, že máme rádi návštěvy a baví nás. Takže Síma má občas takzvanou holčičárnu a já mám občas chlapčičárnu. Ale většinou přijdou kamarádi, kteří mají stejně staré děti, takže to tak nějak skloubíme dohromady.“

wpc_star_teak_zounar--4-.jpg

 
Martin Zounar tráví na své terase většinu času, kdy je doma. Svého někdejšího rozhodnutí pořídit si ke své novostavbě prostornou zastřešenou terasu tak dodnes ani trochu nelituje. Terasu považuje za ideální prostor pro hry se svou dcerkou i pro setkávání s přáteli.
 

wpc_star_teak_zounar--7-.jpg

 
Leckdo by možná očekával, že bude Martin velký experimentátor v kuchyni, ale opak je pravdou: „Mám sbírku kuchařek, kterými si listuji a vybírám si, co bych chtěl a je to úplně ideální. Naházet si do jídla co vás zrovna napadne, to není vaření. Naházet něco, co dům dá, se dá v nouzi, ale vždycky to musí mít nějaký tvar, nějaký řád. Nemůžete třeba dát do jídla majoránku a koriandr a libeček jen proto, že tam dáváte nějaké koření.“
Při grilování dává Martin Zounar přednost masu v kombinaci se zeleninou. Recept nemívá v podstatě „žádný“. „Já mám nejradši brynzové halušky, a pak českou kuchyni. Tak jednou měsíčně vaříme guláš, nebo španělské ptáčky. A pak máme opravdu strašně rádi těstoviny, italskou kuchyni a k tomu mám rád takový ten klasický nakyslý rajčatovo-okurkovo ledový salát, pečený lilek, zeleninu.“  
O BYDLENÍ
Dům v Praze na Barrandově si Martin pořídil tzv. na klíč, a jak dnes podotýká, stavební firma dost často nepřinesla optimální řešení při stavbě a vybavení domu. A tak dnes Martin bojuje např. s bambusovými podlahami v přízemí domu: „Bohužel ten bambus se musí 3x do roka napustit, olejem, a rozleštit, a i přesto je dneska ta podlaha po pěti letech v absolutně v příšerném stavu. Bambus se nedá brousit, protože je to tráva a když ji začnete brousit, tak chlupatí a vlastně se štípe. Takže to vypadá, že teď budeme muset ty podlahy celé vyměnit.“
Dnes už Martin ví, že některé věci by vyřešil jinak: „Dnes už vím, že je někdy zbytečné kupovat věci, které stojí majlant.“ To se potvrdilo např. i při výběru kuchyně: „Já jsem si kuchyň dělal v podstatě sám, protože jsem věděl, co chci. Nevymyslel jsem si ale rozvržení skříněk, to jsem nechal na odbornících a musím říct, že jsem bohužel podlehl designovému opojení. Ta kuchyň je velice krásná. Jenže – nic se do ní nevejde, nemáte kam dát vysoké skleničky apod. Takže jsem např. zjistil, že skříně měly být až do stropu apod.“
Na čem si však Martin dal záležet, to jsou kvalitní přístroje, které si vybral v opravdu špičkové kvalitě. Všem např. doporučuje zavést si do kuchyně dvě média – a to jak plyn, tak elektřinu. A také vybrat silnou digestoř, to je prý úplný základ: „Nejstrašnější je, když dovaříte a za hodinu přijde návštěva a cítí, že jste měli ryby. To je jako v hospodě. Odvětrání, klimatizace. To je prostě nejvíc.“
Když však Martin shrne všechna pro a proti, může prohlásit, že je se svým bydlením navýsost spokojen. Jedna z věcí, které na svém domě nejvíce oceňuje, je jeho poloha. Jak se několikrát během rozhovoru zmiňuje, jeho srdeční záležitostí je Praha 5. : „Víte, to je jako v divadle, když přijdete poprvé na čtenou zkoušku, vezmete si text a sednete si na nějaké místo. A po dobu celé té hry, co zkoušíte, každé ráno přijdete na ten svůj flek, a podvědomě ani kolegy nenapadne, že by si tam měli sednout oni. Podvědomě si vybíráte určité místo v místnosti, které je vám oblíbené. A dá se říct, že nás dva se Símou, kteří jsme oba dva z Praha 5, by nikdy nenapadlo odstěhovat se třeba na šestku, nebo hledat byt nebo dům někde jinde. Prostě mi vždycky připadalo, že k té pětce patřím.“
Rodinný dům, ve kterém nyní žijí, Martin už fakticky považuje za svůj domov, a to zejména díky své partnerce a dceři Claudii: „Já si i myslím, že chlap by měl vždycky tvořit domov jako takový. Ten pravý domov tady nyní stoprocentně je a je krásné, že ho budujeme společně. Je přívětivý, útulný, teplý, není to designová věc, kov, zrcadla, sklo, ale je to to, co dává pohodu a stejně tak to má v sobě naladěné i moje žena Simona, a to jsem rád.“
IDEÁLNÍ ODPOČINEK
„Hodně jezdíme na kole, s malou stoprocentně. Simča teda míň, to přiznám, ale já s malou mám už asi v tuhle chvíli 280, 300 km najeto. Když jdeme 3x za týden na výlet, tak uděláme 3 x 25 km průměrně. Malá trošku je unavená ale, zvládá to. A já se snažím i hodně cvičit. Chodím do posilovny, to mě baví. Když je sezona, a mám třeba 25 představení za měsíc, tak to jsem zase raději doma.“
Další informace, fotogalerii pro inspiraci i kontakty najdete na www.mojeterasa.cz a na www.woodplastic.cz.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 


Používáme technologii cookies ke zkvalitnění poskytování našich služeb. Procházením stránky souhlasíte s jejich používáním. Více informací můžete najít na této stránce.×