Radůzy Recepty.com

Alergii lze chápat jako na opakovaný střet s antigenem („nepřítelem-recidivistou“), který je následně nazýván alergen.
Původ alergenů je různý, většinou se jedná o běžné látky nacházející se v našem prostředí jako např. pyly, prach, hmyz, roztoči, plísně, potraviny, kovy, léky.
Za příčinu přibývajících alergických chorob lze považovat zhoršující se životní prostředí a nevhodný životní styl (špatná strava, kouření, nedostatek pohybu, nepřirozená imunitní odpověď na mikroby příliš často deformovaná použitými antibiotiky). Nepochybně vše probíhá na genetickém podkladě. Děti rodičů, z nichž jsou oba atopici, mají alergická onemocnění až v 80%.

Tradičně se rozlišují čtyři základní typy alergických reakcí:

Reakce s největším významem pro pacienta:  Typ I – časná (vzniká během pár minut od střetu s alergenem, je projevem většiny známých alergických jednotek, jako jsou senná rýma, astma, kopřivka nebo reakce na hmyzí kousnutí). Typ IV – oddálená (obvykle vzniká mezi 24 a 72 hodinami od střetu s alergenem, je projevem tzv. kontaktního ekzému).

Reakce při lékových alergiích: Typ II - cytotoxická , Typ III - imunokomplexová.

PROJEVY – ALERGICKÉ reakce

Alergická sinusitida (zánět dutin)
Alergické podněty dráždící sliznici nosu často provokují i sliznici přilehlých (paranasálních) dutin – dochází k otoku sliznic a k zvýšené produkci vazkého hlenu. Tyto podmínky usnadňují usazení bakteriální infekce – vzniká infekční sinusitida.

Bolesti hlavy
Bolesti hlavy patří mezi celkové příznaky řady alergických onemocnění časného typu. Obvykle provází projevy alergické rýmy a sinusitidy. Často jsou jedinným projevem potravinové alergie / intolerance. Při vyšetřování je vždy potřeba vyloučit jiný ne-alergický původ bolestí hlavy.

 Anafylaktický šok
Anafylaktický šok je stav, který vzniká téměř okamžitě po podání alergenu přecitlivělému jedinci. Vzniká nevolnost, třesavka, svědění kůže, následuje bledost, někdy dochází k dušnosti, křečím a otoku hrtanu. Dýchání je rychlé a povrchní, puls téměř nehmatný, krevní tlak se stává neměřitelným a následuje bezvědomí. Pokud se ihned léčebně nezasáhne, může dojít až ke kolapsu a náhle smrti. Anafylaktický šok nejčastěji vzniká po hmyzím bodnutí nebo aplikaci léku, méně častou příčinou je potravinová alergie.

Hmyzí kousnutí
Projevy přecitlivělosti na hmyzí jed bývají někdy velmi vážné, v některých případech mohou ohrožovat život (generalizované edémy, astmatický záchvat, anafylaktický šok). Přecitlivělost se projevuje nepřiměřeně velkými lokálními edémy a kopřivkou se svěděním. Jedy obsahují nejen alergeny, ale i toxické složky, které mohou vyvolat šok přímým působením na krevní oběh a nervový systém. Nemocní s přecitlivělostí na včelí nebo vosí jed musí být předáni do péče alergologa. Osoby s přecitlivělostí na hmyzí bodnutí musí být vybaveny pohotovostním balíčkem, který obsahuje injekci adrenalinu a antihistaminika.

Lékové alergie
Alergie na léky se může projevit v kterémkoliv věku. Většinou se projeví na kůži formou kopřivky, ekzému nebo úporného svědění. Občas se ale mohou objevit i příznaky rinokonjunktivitidy či astmatu. Nejzávažnější reakcí je anafylaktický šok. U léků se mohou v praxi uplatnit všechny čtyři typy alergických reakcí. Časná alergická reakce, typ I, je pozorován na peniciliny, gentamycin, myorelaxancia, barbituráty, opiáty, chinin, inzulín, apod. IV. typ, oddálený, se manifestuje při kontaktu se sulfonamidy, streptomycinem nebo penicilinem. (Méně známý II. typ se projevuje úbytkem červených krvinek, destiček nebo bilých krvinek. Typ III se vyskytuje např. po aplikaci transfúze krve. Je často znám pod termínem „sérová nemoc“.)

Potravinové alergie
Mezi nejčastější potraviny, které působí alergické projevy, patří vajíčka, ryby, vlašské a lískové ořechy, kravské mléko, mrkev a celer. Řadu obtíží vyvolává ovoce, mouka, maso, kakao nebo koření. U některých jedinců s potravinovou alergií stačí k vyvolání příznaků pouhá příprava jídla. Na vzniku potravinové alergie se podílí i konzervační látky (kyselina benzoová, chinin, bifenyly, nitrit sodný). Některé druhy zeleniny (křen, zelí, ředkvičky, kapusta), případně pochutiny – pikantní omáčky, některé hořčice. (Tyto pochutiny se nachází v řadě jídel vyráběných průmyslově. Po natrávení uvolňují tzv. acylizothiocyanáty, které vyvolávají řadu netypických klinických příznaků jako zvýšenou únavu nebo bolesti hlavy.) Astma, rýma nebo alergický zánět spojivek bývají způsobeny požitím potravin bohatých na tyramin nebo histamin (např. banány, sýry, ryby, červené víno). Alergie na některé ovoce či zeleninu se může projevit svěděním, otokem rtů a patra, někdy dochází k opakované tvorbě aftů. Šok bývá pozorován u některých jedinců po požití ryb nebo burských oříšků. 

Zdroj:

MUDr. Radek Klubal: Karlovo náměstí 7, Praha 2, 120 00; tel.: 222 16 21 71, 222 162 327; e-mail: klubal@narodni.cz

 Alergolog, imunolog, dermatolog, venerolog. Zabývá se diagnostikou a léčbou dětských i dospělých alergologických, imunologických, dermatologických a venereologických nemocí od r.1990.

www.masa.cz (MÁŠA=Občanské sdružení pro ekzematiky, astmatiky a alergiky)